Chvála Tomášovi

Jan 20, 19-29

Je zajímavé, kolik běžných úsloví se do naší řeči dostalo z Bible či církevních dějin. Například: "Dostal se k tomu jako Pilát do kréda" (tj. nechtěně, náhodou, bez vlastního přičinění). Pilát měl holt smůlu, že byl v nesprávném čase na nesprávném místě. Římským místodržitelem judské provincie v době Ježíšově. Nemyslím si, že kdokoliv jiný na jeho místě by se zachoval jinak.

Další ze známých úsloví je "nevěřící Tomáš," - který naopak zase nebyl ve správnou dobu na správném místě. Tomáše mi vždycky bylo líto. V čem byli ostatní učedníci lepší než on? Věřili Marii Magdalské, když jim zvěstovala:" Viděla jsme Pána"? Ne, zůstali sedět za zavřenými dveřmi. Také uvěřili, až když viděli Pána na vlastní oči. Naopak Tomáš byl jediný, kdo za těmi zavřenými dveřmi neseděl. Kdo neměl strach vyjít ven. Už to by zasluhovalo obdiv. Možná to byl trochu větší realista než ostatní.

Ježíš si své učedníky nevolil náhodně, každý měl svá vlastní specifika, která se vzájemně doplňovala v jeden celek základu Ježíšova těla - církve. Milující Jan, zbrklý Petr a racionální Tomáš.

Co nevidím a na co si nemůžu sáhnout, to jako by neexistovalo. Ježíš svého učedníka dobře zná, a proto přichází znovu, přichází splnit mu jeho přání. Ale přichází až po více jak týdnu. Říkala jsme si, co asi tak Tomáš celý ten týden prožíval? Marie i učedníci už byli někde jinde, vzdáleni jeho světu, naplněni radostí, pokojem, očekáváním... Možná se cítil vyloučený, možná jim záviděl, možná byl zklamaný - proč zrovna on to nemůže zažít také?

Možná jste se i vy setkali s lidmi, kteří vyznali: "Já nevěřím, ale vaši víru vám závidím."

Ten týden mezi Ježíšovými zjeveními byla jakási inkubační doba víry. Nevěřil, ale chtěl by a každý den se to chtění zvyšovalo. Až nakonec Ježíš přišel. Tomáš je takovým průkopníkem zrodu víry. Touha po Bohu se stává větší a větší a když už je člověk připravený, tak se to najednou stane. Najednou tu Ježíš je, ne asi tak hmatatelně jak se stalo Tomášovi, ale stane se to. Najednou to udělá cvak a já najednou vím, že tu Ježíš je, že je živý a že mu můžu věřit.

Takto bolestně se rodící víra má pak jeden vedlejší efekt - je mnohem větší, hlubší, dokáže vidět víc než ti, kteří přišli k víře jednodušší cestou. Ostatní učedníci nemuseli o svoji víru tak bojovat jako Tomáš. A právě proto jedině on dokázal vidět a vyjádřit to, co ostatní ještě neviděli nebo se báli vyjádřit, totiž že Ježíš není jen nějaký jejich zázračně oživený mistr, ale že je to sám Bůh. "Můj Pán a můj Bůh" Věřící žid vyhrazoval tato pojmenování pouze Bohu, a právě proto se jimi nyní Tomáš obrací na Ježíše. Stojíme před největším vyznáním víry v Ježíše v celém Novém zákoně.

Tomášovi můžeme být vděčni ještě za jednu úžasnou věc. Totiž za Ježíšovo poslední blahoslavenství. "Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili." Blahoslavenství, které se týká nebo může týkat nás všech. Všech, kdo sice nevidí Ježíše v jeho vzkříšeném těle, ale vidí jej v těle jeho církve. V těle těch, kteří se shromažďují kolem jeho slova, kolem jeho stolu, kteří jej přijímají v podobě chleba a vína a kteří, tak jako učedníci, se prvního dne po sobotě shromažďují, aby oslavili jeho vzkříšení.

Apoštolové byli od počátku církve velmi váženi, byli prohlášeni za svaté, což se asi nikomu z nás nepovede, ale nikdo z nich nebyl příjemcem tohoto Ježíšova posledního blahoslavenství. Jsme to my, kteří neviděli to, co učedníci a přesto uvěřili. (Blahoslavený = blažený = asi jako nirvána - sjednocený Bohem, požehnaný nebo dokonce Bohem vážený - takoví jsme!)

Kéž toto úžasné blahoslavenství nás provází a posiluje na každém dalším kroku naší víry. A až někde uslyšíte o někom, že je nevěřící Tomáš, tak se ho zastaňte. Protože to bude možná právě on, kdo naši víru posune tam, kam bychom si my sami netroufli.

Prosby:

Učedníci spatřili Pána a zaradovali se. Připojme se k této radosti ze vzkříšení a v naději na Boží pomoc přednesme své prosby:

• Prosíme za církev, aby znovu vydávala svědectví o zmrtvýchvstání Krista.
• Modlíme se za místa ve světě, kde se vyhrožuje válkou nebo jsou potlačovány svobody a právo.
• Modlíme se za uzdravení propadající se ekonomiky státu a nehospodárného nakládání se státními financemi.
• Modlíme se za děti, které se po dlouhé době smějí vracet do škol.
• Modlíme se za situaci spojenou s covidem, uvolňováním omezení a přetíženými nemocnicemi.
• Bože, děkujeme ti za tvé vzkříšení. Prosíme tě, doveď nás do plnosti své lásky, v níž žiješ a kraluješ na věky věků. Amen.