Proč pláčeš, koho hledáš?

04.04.2021

Jan 20,1-18

Janova zpráva o vzkříšení je tak, jako všechno u Jana , poněkud odlišné od ostatních evangelií. Podstata je stejná: prázdný hrob, andělé, vzkříšený Kristus, ale přesto je tam něco jinak - nebo spíše navíc.

Kdo je kromě Krista hlavní postavou tohoto vyprávění? Marie Magdalská!

To ona sama jde ještě za tmy k hrobu, to ona běží se zprávou o jeho prázdnotě za učedníky, a to ona sama a jediná se jako první setkává se vzkříšeným. Z pohledu Jana je Maří Magdaléna jedinečnou a vyvolenou ženou - první apoštolkou! Nicméně když se řekne Maří Magdaléna, co se vám jako první vybaví? Žena-hříšnice, nevěstka, žena zamilovaná do Ježíše - námět mnoha různých tezí zpracovaných do různých románů, třeba i o tom, že snad byla Ježíšovou ženou a měla s ním děti (viz např. Poslední pokušení Ježíše Krista, Da Vinciho kód atd.).

Poctivý čtenář evangelia by zjistil, že jediné, co se o předešlém životě Máří Magdalény dočte, je, že to byla Marie z vesnice Magdala a že ji Ježíš vyléčil z posedlostí démony - vyhnal z ní sedm démonů. To není definice hříšnosti, ale definice člověka, který je vnitřně zcela rozerván. Neměla žádnou identitu, žádný základ, z něhož by mohla žít.

Církev si s ní nevěděla rady. Možná právě proto, že to byla žena, která v patriarchálním světě ovlivňujícím církev po celá tisíciletí neměla coby apoštolka co dělat. Už v 6. století jí byla přiřčena identita jinak bezejmenné hříšnice, která smáčí Ježíšovy nohy svými slzami a vonným nardem, a pozdější výklad z hříšnice udělal přímo prostitutku (jak jinak by asi žena mohla hřešit?).

Vrátíme-li se k Janovu evangeliu, musíme uznat, že Marie Magdaléna je opravdu jakýmsi synonymem lásky k Ježíši. Stejně jako Jan - ten, kterého Kristus obzvlášť miloval, je evangelistou lásky. No a Velikonoce jsou jedinečnou oslavou lásky, lásky Boha k člověku, lásky, která je silnější než smrt.

Velikonoce symbolizují vítězství lásky nad smrtí. Tak je chápe i Jan. Marie z Magdaly Ježíše milovala. Teprve skrze něho a skrze jeho lásku začala žít, objevila svou důstojnost. Augustin a Anselm z Canterbury se shodně domnívají, že právě láska hnala Marii z Magdaly časně zrána, ještě za tmy ke hrobu. Augustin říká ve svém kázání: "Zatímco se muži vraceli domů, zadržela silnější láska slabší pohlaví na místě." A Anselm se ve své modlitbě ptá: "Co bych měl konečně říci, nebo lépe - jak bych to měl říci? Když jsi láskou hoříc, jej hledajíc plakala a plakajíc hledala, jak nevýslovně, jak přátelsky On přišel, aby Tě utěšil a jak ještě více zapálil Tvou touhu, když se skryl vidoucím a zjevil nevidoucím a když se Tě jako Živý, kterého jsi hledala, zeptal, koho hledáš a proč pláčeš?"

Příběh o setkání Máří Magdalény se vzkříšeným Kristem je dojemný, hluboký a nadějeplný. Každý, kdo prožil či prožívá svou vlastní temnotu noci naplněnou pláčem a zoufalstvím, jistě Marii dobře rozumí. A stejně jako k ní, i k nám v této nejtěžší chvíli přichází vzkříšený Kristus s útěšnými slovy lásky: "Proč pláčeš, koho hledáš?" Ježíš pokládá otázku, jejíž odpovědí je on sám. On sám je odpovědí na utišení našeho pláče, je odpovědí na naše hledání.

Jaká je tvá nejhlubší touha? Kam tě žene tvá láska? Kdo je ten, koho hledá tvá duše? Jestliže budeš své touze důvěřovat a budeš svou lásku následovat až do konce, setkáš se - a to ti chce říci Jan ve svém evangeliu - se Vzkříšeným právě tak, jako Marie z Magdaly. Jen se s ní musíš vydat na cestu uprostřed temnoty svého srdce, abys hledal toho, koho tvá duše miluje (Anselm Grün: Tajemství velikonoční radosti).



Přímluvy

Bůh vyslyšel modlitby a ponížené prosby svého milovaného Syna a učinil jej věčnou spásou všech. A my v této velikonoční radosti důvěřujeme, že shlédne i na naši pokoru a vyslyší naše naléhavé prosby. Prosme ho proto za sebe navzájem, za církev i za celý svět.

  • Prosíme za církev po celém světě, neboť ona je místem, kde máme nacházet přijetí a útěchu a kde jako vítr vane Duch svatý. Modlíme se za všechny lidi, kteří svým životem hlásají dobrou zvěst o Kristu, neboť oni jsou jeho učedníci a šiřitelé pokoje.
  • Prosíme za spravedlnost a právo ve světě, aby všichni mohli žít v pokoji a míru. Modlíme se za ukončení pandemie coronaviru.
  • Prosíme i za sebe, když na nás doléhá lidská slabost a křehkost a duch zla nás zaslepuje v našem myšlení, činech i slovech.

Bože, do tvých rukou svěřujeme všechno, co jsme a co máme, neboť Ty sám jsi Původce, Dárce a Ochránce všeho. Odevzdáváme se Tvému milosrdenství a lásce. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.


Zpět na seznam všech čtení na neděli. 



CČSH - Karáskovo náměstí 10 - 615 00 Brno
Všechna práva vyhrazena 2020
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky