Volba vůdců
3. neděle po Velikonocích
Jubilate, Neděle dobrého pastýře
Hlahol Bohu, celá země. Pějte žalmy k slávě jeho jména, jeho chválu šiřte chvalozpěvem. Aleluja!
(Žalm 66,1-2)
Texty: 1.Petrův 2,1-10 Jan 10,1-15 (Skutky 7,55-60)
Dnešní evangelium mi připomnělo scénu, kterou jsem zažila při návštěvě jednoho bratra z mých vesnických farností.
Šli jsme se podívat na jeho pozemek, který se táhne do kopce. Vzal s sebou pár lupenů zeleniny pro zvířata. Ohrada byla prázdná, ale jen do ní vešel a zavolal, zpoza kopce se ozvalo mírné dunění a záhy se k nám s radostným bečením řítilo jeho malé stádečko ovcí. Doběhly a on mezi ně všechno to lupení rozdělil. Když jsem ovšem i já zkoušela s listem v ruce některou ovci nakrmit, žádná se ke mně nepřiblížila. Měly svého dobrého pastýře a jiným nedůvěřovaly - na rozdíl od zvířat v ZOO koutcích o které se starají různí lidé, takže si zvířátka vezmou od kohokoliv cokoliv, což pro ně může být nebezpečné.
Ne každá ovce má to štěstí a dostane se do péče tak dobrého pastýře, jakého jsem viděla já. Stejně jako žádný člověk si nemůže vybrat, do jaké rodiny se narodí, jaké prožije dětství, které pak ovlivní podstatnou část jeho života. Přesto se, na rozdíl od ovcí,rodíme s darem svobodné vůle- s možností vlastního rozhodování. A i když jsme různě determinováni -rodinou, společností, vnějšími okolnostmi, jsme to my, kdo se musí/mohou rozhodnout, jakou cestou života se vydáme a jakého pastýře budeme následovat.
Ježíšovo varování před nehodnými pastýři bylo asi v prvé řadě namířeno proti náboženským vůdcům, kteří svádí svěřený lid na scestí. Všeobecně tento obraz ale můžeme uplatnit na jakýkoliv typ vůdců - politických, pedagogických, vědeckých, kulturních (protože každý slavný člověk je svým způsobem vůdce - lidé mu naslouchají více než ostatním).
Pro nedobrého pastýře-lupiče je svěřené stádo (lidé) jen prostředkem pro zisk, upevnění moci, posílení sebevědomí nebo slávy. Ale jinak se o své ovečky nezajímá. Nezná jejich potřeby, jejich přání, jejich problémy. A v případě nebezpečí zbaběle utíká.
Svěřené ovce takových pastýřů jsou stále vystaveny nebezpečí (jako ovce jdoucí na porážku) a protože svého pastýře neznají, tak stejně jako ony ovce v ZOO koutku, sežerou od kohokoliv cokoliv. A je jedno, týká-li se to náboženství, politiky, životního stylu, či jakýchkoliv jiných rad do života.
Asi bychom dnes pro příklady takových nedobrých pastýřů nemuseli chodit nijak daleko.
Ale není ani tak důležité najít a identifikovat nedobrého pastýře, jako najít pastýře dobrého! Jedině pak mohu udělat tu zásadní volbu a vybrat si, koho budu následovat. Dokud nenajdu svého dobrého pastýře, tak i když si myslím, jak jsem obezřetná, chytrá a nezávislá, vždy budu v nebezpečí, že od nějakého námezdníka sežeru něco, co mi zkazí žaludek/život.
Najít dobrého pastýře možná vypadá jako těžký úkol, ale není to tak zlé. Hlavní identifikační znaky dobrého pastýře jsou: zná své ovce (nás) jménem, dává jim (nám) svobodu, vodí je na dobrou pastvu (sytí naše duše tím nejlepším) a za své ovce pokládá svůj život.
Tomuhle popisu odpovídá jediná osoba: Ježíš z Nazareta, Syn Boží a Syn člověka.
V dnešním evangeliu není obsažená žádná konkrétní ani skrytá výzva. Je to vlastně jakýsi podklad pro naše svobodné rozhodnutí: špatný pastýř versus dobrý pastýř Ježíš.
Je na každém z nás, jakého zvolíme vůdce. Koho budeme následovat, komu naslouchat a od koho se sytit. Jen připomínám, abychom svého životního vůdce volil dobře a s rozvahou. Tahle rozhodnutí totiž podstatně ovlivňují náš život. A pokud jste svůj hlas již dávno dali dobrému pastýři Ježíši, tak je potřeba občas zkontrolovat, jestli jej nějaký ten námezdník nevytlačil stranou!
