Co je to postní doba?
Co to je postní doba?
Obecně - příprava na Velikonoce! Proč se máme na Velikonoce připravovat? Abychom Velikonoční zvěst prožili hlouběji, radostněni, vděčněji, s větším duchovním užitkem a porozuměním.
Dříve (ale i dnes, pokud jsou) to bylo doba vrcholné přípravy katechumenů na křest na Bílou sobotu. Pro ostatní na obnovu křestního slibu.
Co konkrétně to znamená? Co vás napadne, když se řekne postní doba/půst?
- Pokání - zpytování svědomí,
- odříkání si toho co mám rád, ale není to potřebné: zábava, sladkosti, alkohol, nebo co mě zatěžuje - jako například maso,
- zintenzivnění duchovního života - čtení modlitby pobožnosti,
- ...
Všechno je svým způsobem pravda, ale není to samoúčelné. Postní doba je pobídkou k ozdravění vztahu k Bohu, k bližním a k sobě.
Prastaré křesťanské postní praktiky to shrnuly do tří oblastí: modlitba (Bůh), půst (já) a almužna - milosrdenství (bližní). Tyto oblasti jsou však vzájemně propojeny. V modlitbě se setkávám s Bohem, ale zároveň prosím za sebe i bližní, ve skutcích milosrdenství sloužím s Kristu, v praxi půstu uprazdňuji prostor ve svém životě pro Boha a pro druhé.
Postní doba je velkým darem. Takovou duchovní ozdravovnu si jistě můžeme udělat i kdykoliv jindy během roku a mnozí to dělají - třeba před závažným rozhodnutím či životní změnou. Ovšem to je soukromý retreat - úkrok stranou, který v tuto chvíli zrovna potřebuji. Na postní době je úžasné to, že se do této duchovní obnovy pouští celá církev, že v tom nejsme sami, že se můžeme se svézt s ostatními. Na druhou stranu, postní snažení - ozdravování - je v prvé řadě individuální záležitost. To já se musím rozhodnout, že chci něco dělat, já si musím udělat část, já se musím něčeho zříct, abych mohl/a něco získat. To, že se zúčastním nějaké postní pobožnosti, obnovy, nebo bohoslužby, nebude mít žádný efekt, pokud se k tomu vnitřně nerozhodnu a nepřidám
Tolik k úvodu! Pokud jste se rozhodli, že těch následující 40 dní strávíte trochu jinak než obvykle, s větší snahou o poznávání Boha, i sebe sama, zvu vás k prvnímu kroku - k pokání.
Pokání
To slovo má takový negativní nádech. Mnohokrát jsem již slyšela, i od křesťanů, že víra, bohoslužba, setkání s Bohem je něco radostného a že my musíme i každou bohoslužbu začínat kajícností = hrabáním se v hříších a připomínáním toho, jak jsme špatní. Myslím si, že opak je pravdou. Co může být krásnějšího a radostnějšího než to, že přes všechnu moji bídu mě stále někdo miluje? Že je tu někdo, kdo mi stále znovu a znovu dává šanci začít znovu, jinak a lépe, a ještě ke všemu je připraven na všechno to špatné, co jsme udělala, zapomenout?
Slyšela jsme takovou krásnou myšlenku: "Naše modlitby nemusí a nejsou vždy vyslyšeny, ale existuje jedna modlitba, která je vyslyšena vždy: upřímná modlitba kajícníka za odpuštění hříchů." Podstatná je ovšem ta upřímnost. Modlit se se sklenkou v ruce, aby mi Bůh odpustil moje opilství, to asi není ta správná upřímnost.
Pokání má 4 části: zpytování svědomí - sebepoznání, lítost nad hříchy, doznání hříchu a smíření s Bohem a bližními a předsevzetí nového života s Kristem (agenda CČSH).
Ke zpytování svědomí slouží tzv. zpovědní zrcadla - Desatero, dvojpřikázání lásky nebo jiný okomentovaný text písma, který mi pomáhá uvědomit si, v čem a jak jsem se od Boha vzdálil, co jsem dělal - dělám špatně.
Pojďme se tedy společně i každý zvlášť zamyslet nad svým životem v zrcadle Božího slova. Dnes trochu netradičně použijeme slovo z listu Efezským. Nejprve si ho přečteme a pak se budeme zastavovat nad jednotlivými výzvami (podle P. Ladislava Simajchla).
Dnešní videopobožnost má tu výhodu, že pokud narazíte na něco, co pro vás bude zvlášť aktuální, tak to můžete stopnout a zůstat s tím slovem libovolně dlouhou chvíli. Pořádně si jej promysleli a ujasnit. Případně se k těm jednotlivým výzvám můžete vracet po celou postní dobu.
Kající pobožnost
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.
Modlitba
Bože, ty nám v každé naší slabosti nabízíš pomoc. V této chvíli tě prosíme: dej nám sílu konat opravdové pokání, očisti naše srdce odpuštěním a vrať nám radost ze své blízkosti. Amen
Čtení z listu Efezským 4,22-5,20
Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi,
23obnovte se duchovním smýšlením,
24oblečte nové lidství stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy.
25Proto zanechte lži a mluvte pravdu každý se svým bližním, vždyť jste údy téhož těla. 26Hněváte-li se, nehřešte. Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce
27a nedopřejte místa ďáblu.
28Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými.
29Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost.
30A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení.
31Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost;
32buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám. Jako milované děti následujte Božího příkladu 2a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a sám sebe dal za nás jako dar a oběť, jejíž vůně je Bohu milá. 3O smilstvu, jakékoliv nezřízenosti nebo chamtivosti ať se mezi vámi ani nemluví, jak se sluší na ty, kdo patří Bohu. 4Vést sprosté, hloupé a dvojsmyslné řeči se nepatří; vy máte vzdávat Bohu díky! 5Dobře si pamatujte, že žádný smilník, prostopášník ani lakomec, jehož bohem jsou peníze, nemá podíl v království Kristovu a Božím.
6Nenechte se od nikoho svést prázdnými slovy, aby vás nestihl Boží hněv jako ty, kdo ho neposlouchají. 7Proto s nimi nemějte nic společného. 8I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem. 9Žijte proto jako děti světla - ovocem světla je vždy dobrota, spravedlnost a pravda; 10zkoumejte, co se líbí Pánu. 11Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravým jménem. 12O tom, co oni dělají potají, je odporné i jen mluvit. 13Když se však ty věci správně pojmenují, je jasné, oč jde. 14A kde se rozjasní, tam je světlo. Proto je řečeno: Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus. 15Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří; 16nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé.
17Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně.
18A neopíjejte se vínem, což je prostopášnost, 19ale plni Ducha zpívejte společně žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce
20a vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.
Zpytování svědomí
Zanechte lži.
Kolikrát jsme tuhle výzvu slyšeli - a kolik lhaní je stále všude. Rodiče
obelhávají děti, děti rodiče: tu výmluvu, tam přikrášlení neslavné skutečnosti.
Lže se ze strachu, lže se ze ctižádosti, lže se z podlízavosti. Lže se slovy,
lže se přetvářkou, lže se zamlčováním.
Chvilka ticha.
Mluvte pravdu každý se
svým bližním.
Mluvit otevřeně, když jsou v rodině problémy. Říct to do očí, když je třeba
varovat, je-li aspoň malá naděje, že si dá říct. Zanechat chytráckého
taktizování, které zaplétá přátelské vztahy do pavučin neupřímnosti.
Chvilka ticha.
Nenechte nad svým hněvem
zapadnout slunce.
Necháš se rozladit každou nepříjemností? Rozčiluješ se často? Málo se ovládáš, jsi náladový? Trestáš děti v prvním rozčilení? - Ve zlosti se tak snadno přežene!
Pamatuješ, že nad tvým hněvem nemá zapadnout slunce? Že se má ráno vstávat s čistým stolem? Umíš se omluvit, podat ruku ke smíru, udělat první krok?
Chvilka ticha.
Kdo kradl, ať už nekrade.
Navykli jsme si v dřívějších dobách, že všechno patří lidu, tedy i mě. Teď
slyšíme: Nech už okrádání druhých - jen tak máš právo žádat, aby druzí
neokrádali tebe. Chraň se žít na úkor druhého. Z nespravedlivého majetku nikdo
neužije radosti.
Chvilka ticha.
Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo. Ať je vám vzdálena všechny tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání.
Tvé slovo tak
snadno raní, urazí, zarmoutí, znejistí, uškodí, pomluví. Myslíš na to, co tvé
slovo může způsobit zlého? Myslíš na to dřív, než je řekneš? "Mluvte spolu
pěkně!" To je rozkaz slova Božího: Dbáš
na něj? Mluvit spolu pěkně, bez hádky, bez podrážděného tónu. Vlídně, klidně,
trpělivě. Dokážeš to už? Poslouchat, co říká druhý, nechat ho dopovědět. Děláš
to tak?
Chvilka tichaBuďte k sobě navzájem
laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem
Jak často tyto výzvy slyšíme! I sami je v Otčenáši říkáme. Jak je bereš vážně?
Když se ti tlačí na jazyk ostré slovo, dokážeš je změnit na vlídné?
Když se někdo k tobě zachová bezohledně, dokážeš už mávnou rukou a jít dál?
Chvilka ticha
O smilstvu, jakékoliv
nezřízenosti nebo chamtivosti ať se mezi vámi ani nemluví.
Vést sprosté, hloupé a dvojsmyslné řeči se nepatří.
Je tvé tělo chrámem Božího ducha, nebo je smýkáno tvými žádostmi? Není
tvá snaha být vtipný a oblíbený vykoupena prázdnými slovy před kterými varuje i
sám Ježíš? "Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou
skládat účty v den soudu."Mt12,63
Chvilka ticha
Nepromarněte tento čas.
Jak hospodaříš s časem? Umíš už zapnou síly a intenzivně dělat, - potom se
uvolnit a v pohodě odpočívat? Nebo dokážeš čas zabíjet neužitečně, lelkováním?
Umíš si najít čas pro dobrou knížku, chvilku modlitby? Naučil ses už dobře
využívat čas?
Chvilka ticha.Neopíjejte se.
Znáš míru v užívání pozemských radostí? Kdo nezná míru, kdo ji neumí
dodržovat, stal se otrokem. Jak ty - jsi už opravdu svobodný?
Chvilka ticha
Vždycky za všecko vtdávejte díky Bohu.
Na zdraví obvykle vzpomeneš, až je ztratíš. Po klidném životě zatoužíš, až upadneš do zmatků. Kdy už to dokážeš lépe? Denně vidět Boží dary, denně za ně děkovat?
Chvilka ticha
Nyní se společně obraťme k Bohu a volejme:
Svatý Bože, já ubohý, hříšný člověk ti doznávám všechny své hříchy a provinění, kterých jsem se dopustil myšlenkami, slovy i činy. Zasloužím si tvůj soud a trest. Je mi to skutečně líto. Pro oběť Ježíše Krista tě prosím, odpusť mi všechny tyto hříchy a viny, přijmi mne zpět do své náruče a dej sílu žít nově a lépe. Amen!
Kněz: Smiluj se nad námi, všemohoucí Bože. Odpusť nám hříchy. Přiveď nás do života věčného.
Prominutí a odpuštění našich hříchů ať nám udělí milosrdný Bůh Otec, Syn a Duch svatý. Amen.V této chvíli můžete také bohu předložit svá předsevzetí jimiž se budete snažit o nápravu.
Požehnání
Sám Bůh pokoje, nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je ten, který vás povolal, on to také učiní (1Te 5,23-24)
Požehnej nás všemohoucí Bůh Otec i Syn i Duch svatý. Amen!
